Klára Samková k Istanbulské úmluvě

Když ParlamentníListy.cz objasnily meritorní podstatu trestního oznámení České ženské lobby zkušené znalkyni českého trestního práva Kláře Samkové, začala se dlouze a hlasitě smát. „Tak to jim přeju hodně štěstí,“ dodala se smíchem. Takto formulovaná žaloba podle Samkové nemá velké šance na úspěch. Pochopila by prý civilní žalobu na ochranu osobnosti, ta by dávala smysl, ale konstrukce přes trestný čin šíření poplašné zprávy je podle ní nesmyslná.

Vážněji už dodala, že takovéhle naivní pokusy kriminalizovat názorového oponenta jsou dnes čím dál častější. „Lidé stále častěji věří, že za dvě tři hodiny něco namastí a soud to potom vyřídí za ně,“ popsala právnička svou zkušenost.

Pociťuje to prý i při své právní praxi. „Nemine týden, aby po mně někdo nechtěl něco takového sepsat,“ přiznává. Podobné tendence cokoliv žalovat a hnát před soud podle ní rostou zhruba posledních deset let. Ona však takové věci nedělá. „Právní podání není politický pamflet,“ vzkazuje žalující ženské lobby.

Pokud jde o Istanbulskou úmluvu, ta podle Samkové nabízí zajímavý právnický paradox. „Mě fascinuje, že všechno, o čem ta smlouva hovoří, už je dávno zahrnuto v právním řádu ČR,“ říká juristka.

Důvodem, proč byla tato úmluva přijata, tedy podle ní není to, co smlouva deklaruje, ale něco jiného.

„Je to především politický pamflet, v tom má monsignor Piťha jednoznačně pravdu,“ říká Samková. Cíle tedy nejsou legislativní a věcné, ale politické. „Cílem je nastavení nějakého ideologického režimu,“ myslí si právnička.

Nedomnívá se však, že by tento režim měl být „vládou homosexuálů“, jak říká Piťha. Podle Samkové jsou v tomto boji homosexuálové pouze zneužíváni určitými ambiciózními skupinami.

„Je to přesně stejné, jako jsem to zažívala celé roky s Romy. Pod záminkou zlepšení právního postavení menšiny se ve skutečnosti posílily elity, které za ni ‚bojovaly‘. Není to ve prospěch homosexuálů, je to ve prospěch homosexualistů,“ vyjasnila terminologii.

A kdo jsou ti „homosexualisté“, kteří na tom vydělají? Podle Samkové především lobbistické spolky maskující se jako dobročinné neziskové organizace.

Jedním z nich může být i Česká ženská lobby, která do kauzy tak vehementně vstoupila a žene osmdesátiletého profesora Piťhu před soud. Podle Samkové v této části neziskového sektoru vidíme někdy skutečně neuvěřitelné příběhy.

„Ono se to příliš neví, ale dodnes existuje Svaz žen,“ informuje doktorka Samková. Československý svaz žen byl před rokem 1989 významnou společenskou organizací začleněnou do systému Národní fronty. Mezi jejími předsedkyněmi byly Gusta Fučíková nebo Marie Kabrhelová.

„Doposud má asi 400 místních organizací, ale kromě krásného webu nevím, že by se tato organizace zviditelňovala něčím jiným, než je účast na podpisu Istanbulské dohody,“ referuje Samková.

Sama vidí hlavní problém Istanbulské úmluvy ve zřízení zcela nového úřadu. „Ten si bude usurpovat dohled nad státními úřady – půjde tedy o rozvrat státu,“ obává se právnička. To je podle ní ještě větší nebezpečí než rozklad rodiny, o kterém mluvil profesor Piťha.

Více k Istanbulské úmluvě na: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Homosexualismus-Sorosova-n...