Důsledky zákazu zahalování v Rakousku

Nedávno spolek Éra žen zveřejnil své stanovisko k zákazu zahalování obličeje na veřejnosti v Rakousku. Čekaly jsme zejména na to, jaké důsledky tento zákaz bude mít. Díky překladu článku z Epoch Times, za který děkujeme naší podporovatelce, si o situaci můžeme udělat představu – potvrzuje se totiž, že některé muslimské ženy se svého zahalení nechtějí vzdát natolik, že dokonce Rakousko opouštějí a vracejí se do zemí původu, které jsou zřejmě na veřejné zahalování obličeje lépe adaptované. Bohužel tento zákaz negativně postihuje dokonce i děti: protože jejich matky odmítají se zahalení obličeje vzdát a nemůžou je tak doprovázet do školy, výuka některých muslimských dětí se přesunula z veřejných škol do domácího vyučování. Dochází tedy k dalším segregacím a vyčleňování z kolektivu, a to u nezletilých, kde by tomu přitom mělo být všemi prostředky bráněno a děti by před tímto měly být co nejlépe chráněny, jako se tomu děje v jiných případech. Děti jsou nuceny nést následky dobrovolné volby vyznání svých rodičů a přicházejí o kontakt s vrstevníky bez ohledu na vyznání, stejně tak jako s dospělými lidmi v pozicích učitelů a dalšího personálu škol. Je jim dokonce podsouván názor, že je to tak v pořádku a že povinnosti zahalovat si na veřejnosti obličej musí nemuslimská společnost ustoupit. Z další adaptace takto vychovávaných dětí do stále ještě většinově nemuslimské a nezahalující se rakouské společnosti máme pochopitelně jako spolek Éra žen upřímné a oprávněné obavy. Ať již jde o kolektivy pracovní či volnočasové, nakonec se tyto děti, násilím zvykané na zahalování vlastních matek, sester a dalších rodinných příslušnic, budou tak jako tak muset s nezahalenou veřejností stýkat a kooperovat. Nebude to snadné, pokud tyto děti vyrostou v pocitu, že jejich rodinám bylo ublíženo, notabene těmi, kteří nejsou „slušní“ a nezahalují se. Jediná autorita, kterou tyto děti budou uznávat, bude ta islámská – a zahalená, resp. zahalující. Ta, kterou tyto děti uvidí ve svém nejbližším okolí.

Boj proti islámskému zahalování žen zkrátka není tak jednoduchou věcí, jak by se na první pohled zdálo. Nelze jej provádět nekoncepčně a bez spolupráce příslušných orgánů se samotnou muslimskou komunitou. Na výše uvedených příkladech se zdá zřejmé, že s některými muslimkami nikdo ze strany rakouské samosprávy o důsledcích zákazu zahalování vůbec nekomunikoval a ponechal je zcela napospas náboženskému cítění jejich nejbližšího okolí a jich samých.

Celou situaci samozřejmě chceme i nadále sledovat.  

Překlad článku z Epoch Times: 

Rakousko: ženy, které se zcela zahalují, opouštějí zem kvůli „zákazu nošení burek“

Epoch Times 11. prosince 2017 Aktualizováno: 11. prosince 2017 18:56

Od 1. října je v Rakousku zakázáno zahalování obličeje na veřejnosti. Pro zcela zahalené muslimské ženy to znamená: buď odložit závoj z obličeje nebo opustit zem. Mnoho se jich rozhodlo pro druhou variantu.

Od 1. října platí v Rakousku zákaz zahalování. Od této doby není dovoleno zahalovat obličej na veřejnosti. Kdo přes upozornění i nadále svůj obličej ponechá zahalený, musí počítat s pokutou 150 euro.

Zcela zahalené ženy jsou zákazem obzvlášť postiženy – některé z nich opouštějí se svými rodinami Rakousko, píší rakouské noviny „Heute“.

Jak noviny dále uvádějí, provedla rakouská policie kolem 100 úředních zásahů od zavedení zákazu – z toho dvě třetiny kvůli nošení burek a nikábů.

Zcela zahalené ženy reagovaly na zákaz různým způsobem, říká Elif Öztürk z „Dokumentationsstelle Islamfeindlichkeit und antimuslimischer Rassismus“ (dokumentování nepřátelského postoje vůči islámu a antimuslimského rasismu) : odložením závoje, izolací nebo opuštěním země.

Tak odjela jedna rodina do Egypta, protože pro jejich ženy „nepřicházelo v úvahu“ odložit závoj z obličeje, udávají webové stránky této organizace.

Jiná žena s dětmi vycestovala do Srbska, protože už nemohla v Rakousku nikáb nosit.

V jiném případě odhlásili rodiče děti ze školy, „protože matka nemohla děti doprovázet do školy se zahaleným obličejem a otec pracoval na plný úvazek“. Rodina proto musela zařídit pro děti soukromé domácí vyučování.

Kolik takovýchto rodin už Rakousko opustilo, není zdokumentováno.