Beseda Tuvii Tenenboma v CEVRO Institutu

knihy Tuvii Tenenboma

Tuvia Tenenbom – jméno, které je části českého čtenářstva už dobře známé. V češtině už vyšly tři z jeho světových bestsellerů (Chyťte Žida!, Všechny jejich lži a nejnovější Čau, uprchlíci!). Právě tématu knihy Chyťte Žida! byla věnována beseda s tímto izraelsko-americkým spisovatelem a novinářem, kterou pro veřejnost v úterý 25. října 2018 uspořádal CEVRO Institut, zastoupený někdejším velvyslancem v Izraeli Tomášem Pojarem a bývalým ministrem zahraničí Alexandrem Vondrou. Místopředsedkyně Éry žen Kateřina Dubnová na akci zavítala, aby se seznámila s politicky nekorektním pohledem na problematiku vztahu Palestinců (resp. Arabů obecně) a Židů, jakož i na vztahy Evropy a Izraele a působení „lidskoprávních a humanitárních“ neziskových organizací v regionu Blízkého východu. Mediálním partnerem besedy byla Česko-izraelská smíšená obchodní komora.

První, co Kateřinu Dubnovou na besedě zaujalo, byl značný zájem publika. Přihlášeno bylo údajně něco kolem 130 účastníků, ovšem pořadatelé brzy nestačili přinášet další židle, neboť účast nakonec byla minimálně dvojnásobná. Šlo většinou o starší lidi, často židovského původu nebo s obchodními a rodinnými kontakty na Izrael, tedy o tu část veřejnosti, která izraelsko-palestinské reálie nejspíše dobře zná a není třeba jim vysvětlovat naprosté základy. Mladší tváře pak byly zřejmě z řad studentů CEVRO Institutu. Vzhledem k obsahu besedy a jeho klíčovému významu zejména pro dnešní dobu by možná příště bylo z organizačního hlediska dobré zajistit větší sál a necílit pozvánky jen na úzce orientovaný segment publika. I tak je ovšem dobře, že se tato již několikátá návštěva Tuvii Tenenboma v České republice odehrála. Knihy, které bylo možné na akci zakoupit, byly téměř okamžitě rozebrané a lidé stáli dlouhé fronty na podpis autora.

O čem tedy byla na besedě řeč? „Proč Evropa a svět tak nenávidí židy“ zněl její název. Tuvia Tenenbom se tedy snažil českému publiku vysvětlit, k čemu na základě své novinářské práce v Izraeli, Palestině či v uprchlických táborech v Libanonu dospěl. Hovořil otevřeně o tom, jak evropská a světová média za vydatné pomoci neziskovek přináší veřejnosti zmanipulovaný obraz dění, který s realitou nemá nic společného. Uváděl příklady, kdy se k němu sami „okupovaní“ Palestinci chovali jinak jen proto, že se jim představil jako německý novinář, nikoli jako Žid. Mluvil o dalších nepravdách, které se v médiích v souvislosti s blízkovýchodním dění objevují – doba přechodu hranic v Ramalláhu, strhávání údajně palestinských budov na „okupovaném“ území, které jsou ve skutečnosti obydlími Izraelců, způsob „pomoci“ organizace Lékaři bez hranic mezi beduíny i proměny regionu v závislosti na množství evropských lidskoprávních pracovníků a dobrovolníků, kteří do Izraele přicházejí.

Z následné debaty by bylo dobré zmínit jednu z položených otázek: jistá terezínská přeživší holocaustu po Tuvia Tenenbomovi chtěla znát konkrétní odpověď na úvodní otázku, tedy proč má celý svět a zvláště Evropa takový zájem na negativním vykreslení židů. Tuvia Tenenbom kromě již uvedených odpovědí, souvisejících s obchodní stránkou věci, připomněl i kulturně-náboženský podtext světového antisemitismu. Podle něj bylo právě vymezení se vůči židům podstatou křesťanského náboženství, a i když dnes Evropa svůj vztah ke křesťanství pomalu ztrácí, anti-židovský stereotyp žida jako člověka, který vás okrade o peníze, přešel i do kultury a působí dále běžně jak na ty, kteří jsou spíše ateisté, tak na kohokoli, kdo třebas s židy nikdy neobchodoval nebo jej nikdy žádný žid neokradl. Důležité je podle Tenenboma i vnímání holocaustu: Evropa na svou vinu na něm začíná zapomínat. Přitom židé nikdy nespáchali zločin takového významu, jako bylo třeba hromadné upalování dětí jedné rasy a víry v kremačních pecích zaživa.

Za Éru žen tedy děkujeme pořadatelům za možnost zúčastnit se této besedy a získat některé publikace Tuvii Tenenboma, které rovněž doporučujeme čtenářům.

Tuvia Tenenbom

20180925_171322.jpg

20180925_195928_1.jpg

20180925_200052.jpg